Nakonec jsme se tak rozkročili, až jsme spadli na zadek
O volbách, MKD, KDU-ČSL a Pochodu pro rodinu s Petrem Jurčíkem, předsedou Mladých křesťanských demokratů.
Když jsem byl na posledním celostátním sjezdu, tak tam dával Jakub Kříž k dobru, že dával rozhovor a ten začal tím, že přišel takový nonkomformě oblečený novinář a začal otázkou, co že to je to MKD, že to neví. Já to sice vím, ale jistě nebude na škodu se zeptat, co je MKD pro Tebe a co v něm hledáš…
Petr Jurčík na Pochodu pro rodinu
Možná je to u mě dáno už od narození… Já jsem se o politiku zajímal už od svého mládí, když se mě jednou ptali v rozhovoru, kdy jsem se začal zajímat o politiku, tak jsem řekl, že jakmile mi rodiče dovolili dívat se po večerníčku na zprávy 🙂 Potom, jak mi bylo těch 15-16, tak jsem se chtěl nějak víc politicky angažovat. Vybíral jsem si v tehdejším politickém spektru, do které strany bych mohl vstoupit. Samozřejmě, nebylo mi osmnáct, takže do žádné strany jako takové jsem vstoupit nemohl, ale alternativou byly mládežnické organizace.
Region, ze kterého pocházím je silně katolický, základna KDU-ČSL je tady velká. Jsou tu obce, kde v té době drtivě vyhrávala a vlastně i dnes stále vyhrává volby do Poslanecké sněmovny a naše rodina vždycky volila KDU-ČSL. Možná to byla jedna z příčin, která ovlivnila, proč jsem vstoupil k Mladým křesťanským demokratům.
Další věcí byl fakt, že ochrana života od početí a boj za tradiční hodnoty jsou pro mne jednou z nejdůležitější věci, které by měl politik prosazovat. Proto jsem vstoupil do MKD a následně poté do KDU-ČSL. V některých aspektech mi byly sympatické i jiné strany, zčásti je mi sympatický třeba i program ODS, jistá soucitnost s chudými v programu ČSSD byl rovněž aspekt, který mne nějakým způsobem oslovoval, ale právě ochrana tradičních hodnot byla klíčová věc, proč jsem se rozhodl vstoupit do Mladých křesťanských demokratů.
KDU-ČSL dnes prožívá těžké chvíle. Připadá Ti nemocná, nebo jen jako oběť doby?
Já si myslím, že oboje. Lidi, kteří šli teďka k volbám, chtěli změnu. Bylo to vidět i na kroužkování, když dávali preferenční hlasy lidem vzadu na kandidátkách, které vůbec neznali. A dělali to jen z principu, že chtěli změnu a nechtěli tam už čelní představitele kandidujících partají. A právě při pohledu na kandidátku KDU-ČSL, kde na čelních místech figurovali již 20 let stejní matadoři, tak je to mohlo do jisté míry odradit. Ostatně, když se člověk podívá na fotografie pořízené na konferencích ještě za doby Josefa Luxe a podívá se na ty dnešní, tak na nich vidí pořád ty samé lidi. Ta přirozená obměna, která je v jiných stranách, prostě v KDU-ČSL není.
Lidi mohou chtít změnu, ale tu obvykle chtějí, protože jsou nespokojení se současným stavem…
Ano, to je část voličského elektorátu. Určitě je významná část voličského elektorátu, která KDU-ČSL nevolila, protože se odklonila od tradičních hodnot. Představitelé KDU-ČSL, ti, co tradiční hodnoty v 90. letech poměrně zřetelně a hlasitě obhajovali, najednou jako kdyby otočili. Změnili postoje a vypadalo to, že se obrousili. Říkali – ano, my jsme proti potratům, my jsme konzervativní stranou prosazující konzervativní hodnoty, ale to přece všichni ví, to nemusíme pořád dokola říkat. A zaměřili se na jiné otázky. Snažili se nějakým způsobem rozkročovat, otevírat se širšímu spektru voličů. Za následek to mělo to, že jsme se nakonec tak rozkročili, až jsme spadli na zadek.
Jak by se tedy měla teď KDU-ČSL reformovat a jak jí v tom může MKD pomoci?
Domnívám se, že mezi členy MKD je řada kvalitních lidí, což se ukázalo i v minulosti… Prakticky všichni „mladí“ politici za KDU-ČSL, kterých sice nebylo moc, ale několik se jich vždy našlo, tak všichni, kteří se nějak výrazněji prosadili, byli v minulosti členy Mladých křesťanských demokratů. To si myslím, že jasně mluví o skutečnosti, že MKD sdružují kvalitní lidi s kvalitními názory a pro KDU-ČSL mohou být přínosem. KDU-ČSL by jim teď měla dát prostor, ale samozřejmě od spodu, postupně, od okresních a krajských úrovní, aby mohli pomoci formovat politiku KDU-ČSL.
Jak jako předseda vidíš budoucnost MKD teď v nejbližší době? Když KDU-ČSL vypadla ze Sněmovny, tak to určitě povede k drastickému propadu finanční podpory. Jaký to tedy bude mít dopad a, konkrétně, jak se změní finanční podpora od KASu, který dosud byl klíčovým sponzorem MKD.
Já byl v onu noc, kdy se KDU-ČSL poprvé ve své historii nedostala do Poslanecké sněmovny, na Ústřední kanceláři v Praze a sledoval tu situaci. A tehdy jsem měl pocit velké skepse, protože Nadace Konrada Adenauera v minulosti několikrát avizovala, že pokud se křesťanští demokraté nedostanou do sněmovny, zastaví veškerou podporu. My jsme na této nadaci bytostně závislí a bez její podpory by byl chod MKD, řekl bych, minimálně o 70 % ochromen. Ale teď v těch posledních třech týdnech jsem absolvoval několik schůzek s představiteli nadace… Jejich postoj byl původně takový, že nemůžou podporovat mimoparlamentní stranu, ale nakonec se podařilo, já si toho velmi vážím a chci poděkovat představitelům Nadace Konrada Adenauera v České republice, že se rozhodli tuto podporu pro Mladé křesťanské demokraty zachovat ve stávající výši.
A co KDU-ČSL?
Od KDU-ČSL byly nějaké měsíční příspěvky, které bohužel teď vzhledem k situaci v KDU-ČSL končí. Budeme doufat, že to nebude konečné, ale budeme si muset vystačit. Nicméně teď mohu říci v souvislosti s Celostátním sjezdem Mladých křesťanských demokratů, že se uskuteční ve stejném rozsahu, v jakém byl plánován. Že tato položka, nejdůležitější položka v ročním financování Mladých křesťanských demokratů, bude dostatečně pokryta.
A na závěr – jak hodnotíš Pochod pro rodinu?
Vzhledem k tomu, že se jednalo o první ročník, pozitivně. Původně jsme měli nahlášeno asi 50 lidí s tím, že se mi řada dalších omlouvala z důvodu, že zvolený termín byl dost nevyhovující. Nakonec se nás sešlo asi 130, což považuji za úspěch.
Co mě netěší, jsou reakce některých médií, např. Lidových novin, která o akci informovala naprosto zkresleně a dávala nás do jednoho soudku s extrémisty. Každý, kdo na akci byl, viděl, že všechny pochybné existence, jejichž jasným záměrem bylo propagovat jiné cíle, než na podporu tradiční rodiny, byly hned na začátku pochodu vykázáni.
Samozřejmě to bylo jen pár médií, např. server iDnes či ČTK o celé akci informovali naprosto bezchybně a objektivně.
Otázky kladl Ignác Pospíšil, odpovídal Petr Jurčík, předseda Mladých křesťanských demokratů. Krom poslední otázky, která byla položena den poté e-mailem, byl rozhovor natočen bezprostředně po Pochodu pro rodinu. Fotku Petra Jurčíka ze závěru Pochodu pro rodinu poskytl Petr Jurčík.
Podle mého názoru patří časté střídání kádrů a propagace mladých a dravých lidí spíš k liberální politice než ke konzervativní a křesťanské. Těžko si dovedu představit někoho lepšího než byl nebožtík pan Lux a než je pan Svoboda. Pokud takový člověk ustoupí do pozadí tak bych v tom viděl spíš úlitbu populistické bestii a politice než zdravý krok správným směrem. Konzervativní politika a hodnoty stojí na lásce a úctě ke starším a osvědčeným lidem. Svatého otce ve Vatikánu také díky Bohu často neobměňujeme a nenahrazujeme nějakým mladým a neokoukaným modernistou. Kromě toho se pořád točíme okolo otázky jaká by vlastně měla být křesťanská strana, koho by měla oslovit a jak širokou by měla mít voličskou základnu. Tahle otázka se dá jen těžko vyřešit jednoznačně a jednou pro vždy. Je třeba o tom stále uvažovat.
Spolu s KDU stojí a padá mimo jiné také MKD, jak je řečeno i v tomhle článku. Možná by stálo za úvahu se zříct příspěvků ve prospěch KDU a snažit se shánět podporu a peníze pro ní. Modlit se a pracovat, jak říkal svatý Benedikt. Dcera našich známých se chystá jít dělat neplacenou administrativní pracovnici do KDU a zároveň se bude připravovat na vysokou školu. Jestli to zvládne při studiu tak by jim pomáhala i potom.
„Spolu s KDU stojí a padá mimo jiné také MKD, jak je řečeno i v tomhle článku.“
Tohel funguje do značné míry oboustranně.
K ostatnímu se raději nebudu vyjadřovat…
S tím souhlasím. Když se modlíme za svatého otce, kněze, mnichy a Kristovy nevěsty tak se tím také vlastně modlíme sami za sebe. Funguje to i po světské stránce. Kvalita ligy je závislá na kvalitě dětí a dorostenců kteří jí jednou budou hrát. Mladí křesťani mají teď v nouzi nádhernou příležitost jak rozvinout a ukázat svoje schopnosti, lásku a věrnost. Jeden za všechny, všichni za jednoho.
Těžko si dovedu představit někoho lepšího než … je pan Svoboda. Pokud takový člověk ustoupí do pozadí tak bych v tom viděl spíš úlitbu populistické bestii a politice než zdravý krok správným směrem.
Samozřejmě, že KDU-ČSL může pokračovat v dosavadním způsobu politiky. Ale pak si nedokážu představit, že by se ještě někdy do parlamentu dostala. Při největším zapojení fantasie si nedokážu představit situaci, kdy by vládnoucí strany prosadily nějaký protikřesťanský zákon a já si říkal: Teď to máš tady, hlupáku! Nevolil jsi KDU-ČSL! Kdyby byla v parlamentuá, téhle pohromě by určitě obratnou politikou zabránila!
Konzervativní politika a hodnoty stojí na lásce a úctě ke starším a osvědčeným lidem.
Jak se pozná v politice člověk, který se osvědčil, od toho, který se neosvědčil?
Modlit se a pracovat, jak říkal svatý Benedikt.
škoda, že také neříkal, že se má myslet hlavou. Parně to v jeho době nebylo nutno připomínat.
Existují i jiné způsoby jak v parlamentu zabránit něčemu zlému. Například ten že řeknete hlasitě a naplno oč v návrhu jde a nebudete pro to hlasovat. To je ten nejjednodušší a zároveň také nejúčinnější způsob. Když nemá návrh potřebnou většinu tak parlamentem neprojde. Ať si u toho povídá kdo chce a co chce. Přesně tohle dělala KDU a díky tomu neprošlo mnoho návrhů, kterým se v politice obvykle říká kontroverzní. Například jistý nedávný návrh pana poslance Kocába. To jestli si dovedete představit že byste si vyčítal kdyby v důsledku Vaší volby prošel nějaký protikřesťanský zákon nebo ne je otázka Vaší vlastní fantazie a také svědomí. Ať už Vám řekne v konkrétní situaci to nebo ono, existují i jiné cesty než volba KDU. Například půst, modlitba, almužna a podpora církve. Náboženství a duchovní prostředky jsou víc než politika. Můžeme se například modlit za všechny politiky a mocné tohoto světa, aby vládli v souladu s vůlí Boží. Tak jak nás odjakživa vyzývají naši biskupové, před volbami i jindy. Důležité je abychom dokázali přijímat to co chce Bůh a ne abychom prosazovali to co chceme my. Ne má, ale Tvá vůle. Jako v Getsemanech.
Pane JiKu, nepište sem nic. Vždyť něco napíšete horoucím srdcem a moudrou myslí – a hned Vám to prznič zprzní.
Díky za rozhovor . Osobně také patřím k voličům KDU — k bývalým voličům.
Přestala hájit tradiční hodnoty, neprezentuje se a nehlasuje jako křestanská strana, proč jí tedy nadále volit ? Jen proto že má něco v názvu ?
Bohužel…….
Mezi mé přátele patří ne nevýznamný činovník KDU-ČSL. Hovorům o politice se s ním pokud možno vyhýbám a hovoříme o předmětu společného zájmu. Ale nezmínit se nelze.
KDU se nemůže vzpamatovat ze „zrady katolíků“.
Ano, KDU-ČSL byla a je TOU NEJŘESŤANSČTĚJŠÍ PARLAMENTNÍ STRANOU NA POLITICKÉM TRHU.
Ano, žádná jiná strana neudělala pro hájení křesťanských proncipů více.
Ano, tohle je pravda už leta letoucí. A vždy to katolíci nějak překousli a nejkřesťanskost byla dosud pro mnohé dostatečným důvodem volby.
V rámci touhy po změnách však mnoho lidí přestalo volit negativní volbou. To byl třeba i můj případ.
A teď: vedení strany se domnívá, že zradivší voliči volili TOP09 proto, že se domnívali, že topka je křesťansštější než KDU. A protže tohle objektivně není pravda, berou to jako nepodloženou zradu křesťanů.
Ale všichni, které znám a kteří letos přestali volit KDU uvažovali takto: Dost bylo jednookého krále mezi slepými. I na to jedno voko už jen mžourá. Co kdyžv nás nějaký slepý povede lépe, než tanhle slepnoucí jednooký?
Ano. Nešlo o STAV KDU-ČSL. Ten byl v morálce furt asi lepší, než jinde (tedy ve srovnání s těmi, kteří se dostali). Hřebíčkem do rakvičky byl TREND. Spousta lidí ztratilo naději, že to v této KDU-ČSL nemusí jít jen od deseti k pěti.
Sorry za překlepy a ještě jednu myšlenku. Stejnou, jen jinak formulovanou.
Právě tak jako lidé kladou na kněze přísnější morální kritéria než na učitele tělocviku, tak lidé kladou přísnější kritéria na stranu, která se deklaruje jako křesťanská.
Hájit se tím, že ostatní jsou ještě horší než já, vede nutně ke ztrátě důvěry. Církev, alespoň ta v USA, to už pochopila. KDU-ČSL ještě ne a dožaduje se od voličů spravedlivého soudu. Spravedlivého ve smyslu měření stejným metrem.
Nemyslím, že by se mělo farářům a KDU měřit stejným metrem. Komu se více dostalo, od toho bude i více požadováno. A pokud bychom přijali myšlenku, že nám, křesťanům (farářům i politikům), se více vlastně nedostalo, tak k čemu bychom byli?
Hele, Parlamentní listy nás citují – zveřejnily výtah z toho rozhovoru:
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/169521.aspx