Lekce Zlého: Pád Amnesty International
Svět kolem nás se mění a to, bohužel, k horšímu, alespoň v Západním světě. Jedním z nejsmutnějších průvodních jevů tohoto faktu je pohled na to, jak se kolem nás to dobré dílem hroutí a dílem přechází ke Zlému. To druhé je ještě mnohem horší, než to první, protože často se to děje skrytě a postupně, takže spousta dobrých lidí si ani nevšimne, že se v jejich původně dobré a prospěšné organizaci nebo projektu něco zásadně mění, či dokonce už se změnilo. Klasickým případem nám může být pád Amnesty International.
Organizaci, která se k mému překvapení mezi některými neinformovanými katolíky stále těší dobré pověsti, ač si ji dnes již rozhodně nezaslouží, založil v roce 1961 Peter Benenson (1921-2005), anglický konvertita ke katolicismu a bojovník za lidská práva (vystoupil z ní v roce 1967). Jejím úkolem mělo být organizování akcí na ochranu lidských práv, především pak zveřejňování jejich porušování a podpora vězňů svědomí. Mezi prvními vězni, kterým se od AI dostalo podpory, byl například i náš komunisty vězněný kardinál Beran.
Z Amnesty International se vyprofilovala sympatická organizace a hnutí spolupracující se spoustou křesťanů po celém světě, křesťané tvořili významný podíl jejich členů, křesťané tvořili velký díl jí podporovaných vězňů. Organizace měla ovšem poměrně zásadní nedostatek – sama sebe definovala jako přísně neutrální, nevázající se na žádné náboženství, politický proud nebo ideologii. To bylo velmi hloupé, protože je jasné, že v tak složité, nejednoznačné, ideologizované a nestabilizované oblasti, jako jsou lidská práva, není takový přístup vůbec možný.
Dokud šlo především o vězně svědomí, problémy byly jen malé a AI si mohla na neutralitu poměrně zdařile hrát. Jenže rostla a její činnost dostávala širší záběr. A organizace, která dodnes pokrytecky tvrdí, že je ideologicky a nábožensky neutrální, se pochopitelně začala ideologicky zakotvovat a vymezovat. Spory původně částečně řešila diverzifikace úsilí jednotlivých skupin, nicméně byla si vědoma toho, že její úsilí, aby bylo efektivní, musí být sjednocené. Se zhoršujícím se klimatem ve světě a poklesem vlivu křesťanů, se názorový profil i akční záběr organizace stával stále méně seriózní a stále méně slučitelný s křesťanstvím.
Částečně za to mohla rozsáhlá infiltrace levicovými a antidiskriminačními ideologiemi, částečně volba snadných cílů. Je mnohem snažší zabývat se otázkou i minimálně nevelké až úplně sporné diskriminace někoho v nějaké demokratické zemi, než politickými vězni v Číně, o nichž budete jen težko získávat informace. Jakkoliv tedy je to druhé blíže původním zájmům organizace, převládla v ní pohodlnost a ideologie a tak více pozornosti dnes AI věnuje tomu prvnímu. Není to seriózní a vytváří to zkreslené vnímání stavu lidských práv ve světě.
Pro nás křesťany je však ještě podstatnější, že Amnesty International se nakonec natolik ideologizovala, že se nejpozději na počátku 21. století stala vyloženě antikřesťanskou organizací, organizací razící postoje s křesťanstvím neslučitelné. Jistě, stále občas upozorní na nějaké křesťanské vězně svědomí, byť už tak činí poněkud výběrově, nicméně to určitě nevyváží některé zásadní nedostatky, které se v čase čím dál více prohlubují.
Dnešní Amnesty International bezvýhradně prosazuje a podporuje antidiskriminační a LGBT ideologii, v poslední době jste mohli v této oblasti zaznamenat například její zuřivé útoky na Litvu, která přijala zákon zakazující propagaci homosexuality, a Rusko, které pravidelně zakazuje pochody homosexuálů.
Amnesty Internatonal má však na svém kontě ještě horší věc – v roce 2007 (byť se to formálně snažila a snaží eufemisticky zabalit) fakticky uznala právo ženy na potrat v případě znásilnění, incestu a ohrožení zdraví a k podpoře na tomto postoji založené politiky zavázala své dílčí organizace a spolupracovníky. Dílčí a spolupracující organizace, které se odmítly podřídit, byly vyloučeny či zrušeny, část křesťanů odešla. Amnesty International šla pak dokonce tak daleko, že neváhala po svém obratu zneužít k financování a podpoře interrupcí dary od katolických pro-life organizací a přispěvatelů, proti čemuž v srpnu 2007 ostře protestovala australská pro-life organizace Rock for Life.
Vzhledem k výše zmíněnému již asi ani není třeba moc zdůrazňovat, že Církev již nepovažuje ideologii a práci Amnesty International za slučitelnou s katolickou vírou. Kardinál Martino, tehdejší předseda Papežské rady Justitia et Pax, v červnu 2007 konstatoval, že Amnesty International se stala propotratovou organizací, kterou by katolíci a katolické organizace rozhodně neměli podporovat a jíž by neměli býti členy. Lokálně se objevila ještě přísnější stanoviska: např. Australská biskupská konference výslovně zakázala katolíkům s Amnesty International spolupracovat a tamní katolické školy ji vyškrtly ze seznamu organizací, které smějí přednášet jejich studentům o lidských právech.
Pád Amnesty International do osidel Zlého je v mnoha ohledech přímo vzorový. Měli bychom jej mít na paměti a poučit se z něho.
1. Žádná infiltrace levicovými aktivisty, ale prostá odluka „církve od“ AI. Dosaďte si tam stát. Vzor: USA a jak to tam dopadá.
2. Všichni žádají dodržování lidských práv. I ve všech katolických kostelích je v přímluvám „za dodržování lidských práv“. A tak jsou katolíci cíleně vedeni ke zblbnutí. Neboť rozhoduje něco jiného: Rozlišení-distinkce, pane Hamishi, co to je lidské právo. A která to jsou. „Dodržování lidských práv“ je oblbovací flatus vocis.
Jdete mi k sipku, pane Felixi 🙂
Sve mentorske poznamky si vetknete za klobouk, mate-li jaky.
Dik
Ale tak se nezlobte, trochu legrace přece sneseme ne?
Ja se nezlobim.
http://www.kosmas.cz/detail.asp?cislo=153200&afil=1055
No, pan Sousedík si vzal dobré téma, zatím jsem nečetl. Anotace blábolí o „židokřesťanské tradici“. Žádná taková tradice neexistuje. Toto sousloví sem vehementně zanášejí sionisti. Křesťanství navazuje na židovské náboženství a antickou filosofii. „Už není Žid anebo Řek,“ říká sv. Pavel. Jinak řečeno: Řím stojí na Jerusalému a na Athénách. Na čem stojí pan Sousedík? Z minulosti vím jen o Sousedíkově nominalismu. Ale toto jsem nečetl.
Tak anotace je docela hloupá, ale podle mého názoru to v knize bude trochu jinak. Také jsem ji ještě nečetl.
Amnesty international hájila některá práva tak, že poškodila jiná práva.
Také jsem si všimnul že se po pádu totality výrazně změnila k horšímu a začala propagovat jako práva prapodivné věci. To je důvod proč vždycky tvrdím že by měl být vždycky na prvním místě Bůh a církev a nejrůznější soukromé aktivity a iniciativy teprve potom. Každý z nás by měl poslouchat svatého otce, svého biskupa a pana faráře a plnit své povinnosti vůči nim i vůči ostatním. Aktivity je nejlepší konzultovat se svým zpovědníkem.
Velice mne bolí když vidím prolife organizace jak vyvolávají zbytečné rozpory a hádky jako třeba o tridentskou a vatikánskou mši nebo klasickou a moderní hudbu, vystupují proti církevní autoritě, křesťanským stranám a školám a přitahují agnostické nacionalisty a zaplétají se s nimi. Myslím si že přesně takhle začíná cesta po které se vydala AI. Zprofanovat se dá i ta nejlepší věc nebo myšlenka. Asi jako když hipies a anarchisti bojují za mír a mnozí ho pak díky tomu považují za něco špatného co podporuje zlo.
Koukám na Váš příspěvek a přemýšlím, proč tolik a tak rád píšete nesmysly a mnohovýznamnosti jako provokaci. Je to snad podle Vás křesťanské?
Zajimave, kolik cvoku se ti na stranky nataha, kdyz jsou to stranky o vire.
Resim to taky neustale.
Pokus o vysvětlení: polovinu textu tvoří snaha zdiskreditovat „prolife“. Ale toto nejsou lidové noviny, kdy by mohl nastat mediální teror (dofám). Srov. http://blog.ihned.cz/c3-44196310-YSemin_d-kdyz-pravice-v-lidovych-novinach-nevi-co-dela-levice
Krátce – zkušejí to všelijak.
Já si myslím, že je zbytečné na takové příspěvky reagovat.
Příspěvky nesmyslné a odpudivě bizarní je zbytečné rovněž číst.
Nesouhlasím, že příspěvek je nesmyslný. Pan Václav tady docela rozbouřil debatu o debaklu lidovců a měl mnohé návrhy a mnohá hodnocení. Tam byl některými brán vážně. I takoví „to myslí upřímně“ – vzpomínáte na Standu premiéra? A když začnou kecat o lidovcích, snadno se to nepozná.
AI má mimo jiné také pochybný postoj k izraelsko palestinskému konfliktu a humanitárnímu bombardování. Jak známo jí šéfoval přítel afgánských teroristů Z Brzezinsky:
http://www.sourcewatch.org/index.php?title=Amnesty_International
tato organizace sloužila také válečné propagandě USA, jako je notoricky známý případ „mrtvých miminek v inkubátoru“ v Kuvajtu, který k 1. válce v Iráku
Nesouvisí to megasvinstvo v Sionistánu nějak s AI? http://www.ctk.cz/sluzby/slovni_zpravodajstvi/vseobecne/index_view.php?id=490063
Nemyslím si, že by to megasvinstvo s AI nějak souviselo – nedovedu si moc dobře představit, že by někdo z AI střílel po lidech v poradně pro mladé příslušníky LGBT komunity.
Asi podobně, Felixi, jako souvisí gigasvinstvo Světostánu s CEDAWem:
– http://europeanlifenetwork.blogspot.com/2010/06/major-attack-on-polands-pro-life.html
Beran
To je dobrá připomínka, děkuji. K CEDAW např. nepřistoupily nejen Vatikán a ten osůamistický Írán. Pokud jde o sionismusm je naproti tomu psáno, že jejím zakládajícím je „Israel 01980-07-17 July 17, 1980 01991-10-03 October 3, 1991 Ratification“. (Pro mě ovšem Israel je nové jméno jednoho z praotců katolické víry Jakuba a jméno židovského státu sv. Davida. Tento stát ovšem definitivně zanikl v době působení Pána Ježíše Krista.) Pan indický Anand Grover se mj. proslavil soudním bojem proti muslimským saudskarabským aerolinkám ve věci sexuálního harašení.
A pokud jde o OSN, je věc sionismu, myslím, taky jasná.
Takže nejen těch 100.000 řvoucích homosexuálně obcujících v Tel Avivu, nejen boj pana Grovera proti katolickému Polsku, ale i činnost samotného Sionistánu se jeví celkem jasně.
Jsou ovšem i křesťanští sionisti – jako třeba pan Kallus, který zrovna teď vedl menší srocení lidu v Praze na podporu Sionistánu – myslím že v minulost se hlásil k nějakému křesťanství. Takoví anti pro-life sionistické aktivity (třeba „výzkum“ embryí v Haifě) asi nepodporují a k telavivskému běsnění homosexuálnů asi jen krčí rameny s obvyklým „co se dá dělat.“
Felix: Ono útoky na ČR nelze ospravedlnit zdejšími teplými pochody, totéž platí o Izraeli. Turecká provokace byla prostě provokací.
Jinak AI od začátku byla proti Francově režimu, který byl přijatelnější, než většina dnešních i tehdejších liberálních demokracií.
Mě, kdybych se nechal vyprovokovat a provoatérovi jednu střelil, poprávu zavřou. Kdyby tu panovala bezprávná beztrestnost násilí, pak by se leckdo nechal rád vyprovokovat, aby mohl jednu střelit. Provokace neomlouvá.
Kdyby mě někdo začal obsazovat dům, bránil bych se vším, co mám doma – židlemi i noži. A byl bych v právu. Jsou holt někteří lupiči i takovými pras.ty, že by mě přitom i rozdtříleli. Turků okupanti té lodi zastřelili devět.
A třetí bezpráví: vrah se bude sám vyšetřovat.
***
100.000 řvoucích homosexuálů s výše uvedenými útoky přímo nesouvisí. Jen to dokrasluje, co je Sionistán za lidské bahno.
***
Ohledně Franca souhlasím, ale pojem „liberální demokracie“ neužívám. Nejsem proti „liberální“ – už sv. Pavel mluví o svobodě, ke které nás osvobodil Kristus. Užívám jen „demokracie“ – a ta je z podstaty špatná – vúli lidu vymysleli a implantovali v novověku zednáři. Každá musí skončit katastrofou. (Je srandovní, jak lid napjatě pozoruje výsledky voleb, zednáři přesně vystihli, co se lidu bude líbit, co mu bude dělat dobře – pochody teploušů jsou jen mezistupněm ke konečné zkáze.)
Existuje nějaká katolická alternativa k AI? A vůbec, existuje nějaká svépomocná katolická organizace pro pomoc primárně katolíkům v jakékoliv (i třeba hmotné) nouzi? Něco jako bývala Katolická charita třeba?
Existuje CSI, zaměřená primárně na křesťany… Nevím, jestli existuje nějaká organizace zaměřená jen/primárně na katolíky…
[…] International. O Amnesty International jsem zde psal již před téměř dvěma lety v článku Pád Amnesty International, nyní bych se trochu podrobněji zabýval […]