Svatovojtěšská pouť v Počaplech

24. dubna 2010 proběhla tradiční katolická pouť ke cti svatého Vojtěcha v Počaplech u Terezína. Mši svatou v tradičním ritu v kostele sv. Vojtěcha sloužil pater Jan Gerndt z pražské uhříněveské farnosti, asistovali mu pater Radim Jan Valík OSB a pater Damián Nohejl III. OP. Při Mši svaté zpíval chrámový sbor z Litoměřic pod vedením dirigenta J. Hälbiga a na varhany hrál J. Pulda.

Věřící byli opatřeni misálky sestavenými speciálně pro dnešní slavnost. Bylo evidentní, že důstojně slavená Mše třemi zbožnými otci nenechala bez zaujetí ani ty, kteří se obvykle Mše svaté v tradičním ritu neúčastní. Pater Gerndt kázal o životě svatého Vojtěcha v souvislosti s jeho bojem proti otroctví, o charakteristických rysech povolání biskupa, a vyslovil zajímavou úvahu o tom, jak by při evangelizaci a vykonávání biskupské služby nemělo jít pouze o uspokojování potřeb oveček, které už v ovčinci jsou, ale někdy se více soustředit na tu jednu zbloudilou, jež zástupně představuje všechny, kdo radostnou Kristovu zvěst ještě nepřijali. Taková slova byla jistě potěšitelná a vzácná a podnítila mě k zamyšlení nad tím, kolik toho vyžadujeme pro sebe, místo abychom mysleli také na ty, kdo jsou v mnohem větší nouzi.

Po Mši svaté následovalo posvěcení praporu obce Počaply a uctívání ostatků světce, vše za doprovodu modliteb a katolických písní. Někteří poutníci navštívili také kapli Nejsvětější Tváře, která se nachází za kostelem. Do budoucna se plánuje shromažďování všech možných dostupných informací o výzkumech turínského plátna v prostorách této kaple. Svatá Tvář Ježíšova je také její hlavní výzdobou. Pohostinný pater Radim Valík po slavnosti pozval přítomné na malé občerstvení (ve skutečnosti bylo velmi štědré a bohaté), doprovázené hraním lidových muzikantů, kde veřejně poděkoval otci Gerndtovi za celebraci Mše a všem ostatním účastníkům pouti za jejich přítomnost. Pozval všechny na společné nešpory s požehnáním a společně s ostatními otci se individuálně rozloučil s poutníky, kteří již odcházeli. Na závěr jsme shlédli ceremonii přijímání nového člena Skautů, jejíž součástí bylo udělení kněžského požehnání otcem Gerndtem.

Letošní Svatovojtěšská pouť byla požehnaná, obrovský dík patří našim otcům, kteří se postarali o její výborný průběh.

Děkujeme Bohu za patrona a přímluvce svatého Vojtěcha, kéž vyprosí milost našemu otci arcibiskupovi a všem duchovním pastýřům!

Nea Marie Brkičová (text) a Antonín Šalanský (fotografie)

28 Responses to Svatovojtěšská pouť v Počaplech

  1. Hamish napsal:

    Touny to nafotil dobře, Nea hezky sepsala.
    Díky

  2. Podiven napsal:

    Škoda, že nám letos tato mše sv. utekla… Tak snad příště, dá-li Pán…

  3. Lukáš Biskupický napsal:

    Víte někdo více o kapli Nejsvětější Tváře? Dosud jsem se s tímto zasvěcením u nás nesetkal. Není to nová záležitost? O kultu Svaté Tváře Kristovy samozřejmě vím (Chrudim, Bassano,Řím atd.).

  4. Nea napsal:

    Hamish: Díky! Podiven: 22. 5. je ještě jedna tradiční, Orelská. Chcete-li. LB: nevím, v Googlu nevyjede dokonce ani tato…

  5. Vianney napsal:

    S „tridentem“ mám problém – dopravní. Počáply jsou „konec světa“ kam se /pokud člověk nemá auto/ dá docela blbě dostat, v neděli je v 16.00 v Ltm v katedrále, ale to mi zase koliduje s farní Mší u nás. Ach jo.

    • Nea napsal:

      Mě, pane Vianney, spíše překvapuje takový model katolicismu, kdy je někdo natolik upnut na svou farnost a považuje svou ustavičnou přítomnost právě v ní za něco pro víru naprosto rozhodujícího, spíše než aby aspoň někdy dal přednost nedocenitelné liturgii, která byla neprávem odsunuta z chrámů.

      Klidně se na mě hněvejte, zatím jsem ještě nepochopila, proč by ustavičná přítomnost v mé farnosti měla mít přednost před podporou tradiční liturgie, která v porovnání s NOM má v moderním světě velmi těžkou pozici a každá podpora kněze, který ji slouží, je záslužný skutek.

    • Nea napsal:

      To fotoalbum je husté!

  6. Nea napsal:

    Tak nechoďte na farní Mši u vás 😉 Nebo jste vázán řeholní poslušností?

    • pavel-v napsal:

      Věřící patří do nějaké místní církve – farnosti – a podle toho by se taky měl zařídit.

      • Nea napsal:

        To je srandovní. Takže pokud v mé místní církvi bude figurovat heretické hnutí, ničící katolickou Církev, budu se zařizovat svou participací na jejich aktivitách? V tom záleží podle Tebe poslušnost? Neříkám, že to tak má Vianney, ale nejít na tradiční katolický ritus kvůli tomu, že patřím do okresu Praha čtyři je chování v intencích totalitní diktatury.

      • pavel-v napsal:

        Heretické hnutí ve farnosti je extrémní případ. Jestli je farnost heretická, tak člověk má jít do vedlejší, to je jasné.

      • Nea napsal:

        Aha, takže zařídit se znamená nedovolit si účastnit se někdy tradiční liturgie, protože jsem někde zapsán a nebudu-li tam, Mše svatá bez mé laické přítomnosti nebude odsloužena jaksepatří a společenství věřících utrpí trauma, že se spolčo trochu rozředilo.

      • neab napsal:

        Bohatě stačí, aby farnost byla pohoršlivá, a člověk by měl vzít dráhu.
        Tanečnice, ministrantky, přijímání do ruky, na které visí nákupní taška, magneťák během Mše sv., kytary a polonahé ženy i muži, kteří nenapomenuti svobodně demonstrují pohoršlivé chování během svatého přijímání i jindy, je dostatečný důvod.

        Svou účastí na Mších sv. v takové farnosti pohoršuji také, protože toto pohoršení podporuji a lidem dávám příklad.

        Nevím, jaká je farnost Vianneye, pro jistotu opakuji.

    • Vianney napsal:

      Drahá paní Brkičová,
      pro mne je farnost domovem. Neznáte to u nás, tak se, prosím, mírněte v hodnocení. To, že se ve farnosti neslouží tradiční ritus, ale NOM, to neznamená automaticky, že je to farnost heretická. Pokud vím, tak NOM celebruje i P. Valík (pochybuji, že – když dělá kaplana v hospici, že by zaváděl trident i tam).

      • Nea napsal:

        Milý pane Vianney, nikdy jsem neřekla, že je Vaše farnost heretická, což jsem vzhledem k očekávání takového obvinění předem uvedla. Vaši farnost jsem nehodnotila jediným slovem. Takže můžete zůstat zcela klidný a prost jízlivosti.

      • Nea napsal:

        V onom hospici jsem byla právě na Mši svaté sloužené p. Valíkem. Byla jsem svědkem obrovské nevole některých účastníků (nikoli pacientů hospice), že tam pater „zavádí“ latinu a sloužení postaru. Tehdy jsem byla ještě katechumenka, takže jsem nedovedla identifikovat rozsah odlišnosti od konvence. Proto nejsem schopna se rozpomenout, byl-li to „trident“, nebo NOM v adekvátnější podobě. Ale pokud mluvíte o „zavádění“ Mše, která nikdy nezanikla, nechápu, co tím míníte. Zavádí se věci nové, dosud nebývalé, nikoli věci obvyklé a dosavadně přijímané.

      • Vianney napsal:

        Omlouvám se, jestli jsem Vaši prvou reakci nějak špatně pochopil. Pouze, ještě abych se vrátil k tomu, proč dávám přednost své farnosti, před cestoudo Litoměřic do katedrále: Cítím, že do té farnosti patřím, a navíc, že tam mohu být nějak prospěšný. Kristus je přece stejně u nás na NOMu, jako v katedrále na „tridentu“. A nikde netvrdím, že „trident“ je nějaká zaváděná novota, pouze jsem užil nepřesnou formulaci.
        Pouze na okraj: Pokud v hospici P. Valík slouží „zády k lidu“, tak si ale nedovedu dost dobře představit,, technicky, jak se tam pohybuje. Prostor na stupínku před oltářem je tam dost malý, je to spíše uzpůsobeno na sloužení „čelem k lidu“. Ale to se dostáváme k jiným věcem.

      • Hamish napsal:

        Klidně běž k východním schizmatikům, tam je taky Kristus přítomen.
        Svatá prostoto, idiocie některých je nezměrná.

      • Vianney napsal:

        Hamish: To chce klid a nohy v teple.

      • Jan napsal:

        Hamishi, poukazem na idiocii nikoho k pravdě nepřivedete, spíše mu tím házíte klacky pod nohy.
        „Pravda, která není laskavá, je výrazem lásky, která není pravdivá“
        Obdivuji všechny, kteří cestu k pravdě přesto nevzdají.

      • Hamish napsal:

        To byste se divil, poukazem na co lze lidi přivést k Pravdě.
        Jsem v klidu. Nihil novum sub sole, totiž.

  7. Ty dopravní problémy jsem si loni zkusila na vlastní kůži. Vypravila jsem se tam z Ústí nad Labem autobusem do Terezína v mylné představě, že je to někde poblíž a že si udělám pěkný výlet. Omylem jsem se vydala špatným směrem a přišla jsem do sousední obce, jméno jsem už zapomněla. Přitom ten kostel byl vidět z dálky, tak jsem si řekla, že se nic nestalo, mám ještě čas, tak tam dojdu. Nakonec jsem klopýtala nekonečnou dobu nějakým polem, kostel jsem měla pořád před sebou, ale jako kdyby přede mnou utíkal. Nalevo jsem viděla jako na dlani věž litoměřické katedrály, bylo velmi jasno a slunečno.
    Dorazila jsem úplně vyřízená se zpožděním, ale mše začala také se zpožděním – otec biskup si asi ještě na poslední chvíli opakoval v sakristii tridentskou liturgii. Zpátky jsem šla směrem na Terezín, viděla jsem před sebou věž terezínského kostela, ale taky to trvalo. V Terezíně jsem akorát stihla poslední spoj do ÚL.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *