Jak naši čtenáři dobře vědí, v sobotu 20. března proběhl v Praze X. Pochod pro život. O pochodu, hnutí pro-life a katolické církvi s redaktorem rozprávěl otec František L. Juchelka z českobudějovické diecéze, organizátor Jihočeského autobusu, účastník pochodu a jeden z 23 kněží, kteří koncelebrovali slavnostní Mši.

P. František L. Juchelka u sv. Jiljí

Tak jaký byl pochod pro život?

Myslím si, že to bylo velmi požehnané a takové velmi pěkné.

Zdařilé?

Tak zdařilé určitě, mluvil jsem s několika lidmi, kteří jeli s námi autobusem a kteří tím taky byli velmi povzbuzeni a osloveni.

A co autobus, ten byl také úspěšný?

Autobus byl celkem úspěšný, ale mohlo být ještě víc lidí. Ale na poprvé to celkem šlo.

Jak se Vám líbilo kázání biskupa Launa?

Kázání biskupa Launa se mi celkem líbilo, i když jsem myslel, že půjde trošku k některým podstatnějším věcem, ale asi to nechtěl moc prodlužovat, věděl, že tam je určitý čas k tomu daný. Vnímal jsem to spíše jako takové povzbuzení, což bylo určitě dobré, ale asi neřešil nějaké podstatné věci týkající se ochrany života.

Tak mně přišlo jako velmi důležité, že výslovně řekl, že „Katolík musí být pro-life“. Já se často potkávám s lidmi, kteří tohle neuznávají, kteří tvrdí, že jsou katolíci, ale pro-life nejsou. Myslíte, že to je u nás spíše nevědomostí, nebo úmyslné popírání víry, založené na tom, že dotyční prostě nechtějí být pro-life, za žádnou cenu?

Těžko říct. Já myslím, že je to spíš určitá nevědomost, neuvědomění si, že to je něco podstatného. Ti lidé asi nejsou proti životu, ale možná to prostě nevidí jako něco podstatného a myslí si, že by ta víra měla být něco, jak se to často říká, něco osobního. Moc se nevyjadřovat, moc nevystupovat do popředí… Takové falešné chápání lásky. Že bychom neměli druhým něco vyčítat, něco připomínat, protože by se to mohlo chápat jako nátlak. Takže se radši jenom modlit a tak nějak se snažit být hodný.

Myslíte, že Církev dělá dost, aby si uvědomili, že tohle není správný pohled? Že se tomu kněží dostatečně věnují? Protože přece kněží a biskupové mají být vůdci stáda a lidem tu víru vysvětlovat, nejen odsloužit Mši. Zanedbává to Církev, nebo se snaží dost? A třeba i obecně – snaží se církev dostatečně vzdělávat věřící?

Co se týká této otázky, a možná i jiných, tak na úrovni oficiálních dokumentů, encyklik, je o tom řečeno poměrně dost. Ale možná chybí právě to připomínání kněžími nebo biskupy a trošku i uvádění tohoto do praktického života, vysvětlování, co by to pro katolíka mělo znamenat. Oficiální učení katolické církve, které je v encyklikách, je jasně řečeno, ale možná není tolik připomínáno a aktualizováno.

Biskup Andreas Laun a prezident HPŽ ČR Radim Ucháč na čele průvodu

V čele letošní X. Pochodu pro život po dlouhé době kráčel biskup, sice ne český, ale přece jen biskup. Jaký to pro Vás má význam? Je to důležité?

Tak já si myslím, že toto je velmi důležité. Když jsem slyšel informace z jiných zemí, ze západní Evropy nebo Ameriky, kde se zúčastňují biskupové ve větším počtu… Samozřejmě, jsou to větší země, tak tam je více biskupů i kněží… Myslím, že to je velmi důležité, mne osobně to velmi povzbudilo. Třeba když jsme přicházeli, on už tam stál, pod tím Václavem, a my jsme ho už z dálky viděli v tom solideu, to bylo takové hodně povzbudivé.

Myslíte, že se někdy dočkáme toho, že Mše za život před pochodem bude v katedrále a v čele průvodu bude kráčet pražský arcibiskup? Těšíte se na to?

Určitě by to bylo pěkné a potřebné, velmi symbolické, s tím tedy, že nevím, jak by to bylo z praktického hlediska, jak by se pak ten průvod u katedrály organizoval, jestli a jak by se ti lidé přesunuli na tu současnou trasu či by se zvolila jiná… Ale určitě bych to uvítal a byl bych tím velmi potěšen.

Kdybyste se Vy rozhodl organizovat Pochod pro život, změnil byste něco, zlepšil byste něco?

No tak nad tím jsem se tak úplně nezamýšlel. Připadá mi, že to je, až na nějaké detaily, v daných podmínkách ideální. Nic podstatného bych asi neměnil.

Setkal jsem se s námitkou, že Zdrávas, desátky a vůbec modlitby z těch megafonů znějí hrozně, na druhé straně synchronizace  modlitby v průvodu, kde se všichni nemodlí, to asi vyžaduje…

Mně osobně to nepřipadá nějaké hrozné. Pokud je cílem, aby se to společenství spolu trošičku modlilo, tak to nijak moc lépe nejde udělat, v tom množství těch lidí. Samozřejmě, možná by to šlo vyřešit lépe technicky, aby nebyly slyšet ty šumy a různé zvuky, ale to je spíše otázka technického řešení. Nevím, já osobně si myslím, že to je celkem dobré.

Pochod dorazil na Václavské náměstí

Jaký má pro Vás Pochod pro život a účast na něm význam? Co byste vzkázal takovým těm pochybovačům, co říkají, že nemá smysl, či těm, kteří váhají, jestli mají jít, nemají jít… Proč jít na Pochod pro život?

Je určitě víc důvodů, proč by měli jít… Ten samotný důvod vyjádřit se pro život a připomenout tuto otázku veřejnosti, takto manifestačně, to je velmi důležité. I když si nemyslím, že to v tuto chvíli osloví celou společnost, nebo spoustu lidí, spíš jsou to jednotlivci, které to může nějak zasáhnout a přivést k nějakému zamyšlení. Už protože to média v podstatě ignorují, takže se o tom většina společnosti vůbec nedozví, nebo se o tom dozví třeba zkresleně…

Asi to má v tomto čase větší smysl pro nás samotné, pro nás katolíky. Abychom se nebáli i takto vystupovat veřejně, vhodnou formou, abychom si uvědomili, že tu víru je třeba vyznávat veřejně navenek a že to nakonec přináší i určité osobní povzbuzení, i pro život víry. Když se člověk toho pochodu zúčastní, tak potom možná si uvědomí, že i ve svém osobním životě, ve styku s přáteli a známými, musí ten postoj nějak dávat najevo a hájit, vyjadřovat se k té otázce veřejně. Když už to udělá v tom davu, kde to je trošku jednodušší (i když pro někoho možná taky ne), tak už ho to i ve styku s nejbližšími, lidmi nevěřícími, kteří na to mají třeba úplně jiný názor, určitým způsobem zavazuje.

A co příště? Budete opět organizovat autobus? Letos byl poprvé, po druhé to bývá jednodušší… Samozřejmě, pokud budete ještě tady.

Já myslím, že ano, asi bych si ale představoval, že by se celé organizace ujal někdo z laiků, protože tady byla ta snaha něco začít, něco co pak už může dělat úplně někdo jiný.

Biskupové Ladislav Hučko a Andreas Laun na slavnostní Mši před pochodem

On je asi problém, že kněz je pro ty věřící důvěryhodnější, jako takový přirozený vůdce toho stáda při podobných akcích. Mohl jste si všimnout, že ač jste to neorganizoval sám, obraceli se hlavně na Vás. Laik pro Vás může leccos udělat, v lecčems Vás při organizaci zastoupit, ale v tomto Vás nenahradí.

Tady mne napadá, když se člověk na ten Jihočeský autobus podívá, tak jeli v podstatě lidé ze tří míst: z Vyššího Brodu, Českých Budějovic a Strakonic. Není to prostě o tom, že v těch místech se našli lidi, co to propagovali a třeba i obešli lidi?

Určitě, já myslím, že ano.

Není to v takovém případě zklamání, že se našli jen ve třech lokalitách?

Jo, asi jo. Ještě tam byla jedna skupinka z jedné farnosti, z Boršova, s knězem, takže když ten kněz řekl: „Já pojedu!“, tak spolu s ním se rozhodli jet další.

Ono by možná i stačilo, kdyby kněz řekl „Jeďte, je to důležitá akce!“ Tím samozřejmě nechci kritizovat kněze těch ostatních farností, ale spíš mne napadá, jestli vůbec doceňují tuto svoji roli.

Já myslím, že to vychází trošku, a nejenom v tomto případě a v této konkrétní oblasti, ale i jinde, z určitých praktických důvodů a z konkrétní situace kněží u nás, kteří se hlavně věnují té svojí farnosti, což je někdy dost těžko časově zvládnutelné, a nemají energii dělat něco navíc.

Myslíte, že to je jenom jejich vytížením, nebo i komunistickým režimem, který je to naučil, tím, že je přitlačil k zemi? Protože mně připadají kněží i biskupové u nás někdy strašně pasivní a hodně uzavření, ve srovnání s biskupy na západě, nebo v Polsku, postrádají tu aktivitu a nevyjadřují se k věcem okolo…

K tomu je těžko tak najednou něco říct… Možná je to spíše vliv určité atmosféry ve společnosti, protože my tu máme určitá specifika, v naší církvi a v naší zemi. Mnoho věcí je možná podobných v těch zemích západní a střední Evropy, ale přece jen je tu určité specifikum naší země a atmosféry naší země a lidí v naší církvi a toto možná má na to vliv.

Napadá mne, jestli si duchovní uvědomují, že pasivitou v určitých věcech vysílají věřícím špatný signál? Když ti věřící vidí, že ten kněz se v té věci vůbec neangažuje, nezajímá ho to, nemá na to čas, tak minimálně podvědomě přijímají informaci, že to z hlediska víry není důležité.

To ano.

Mám ale pocit, že se to poslední dobou zlepšuje, co Vy na to?

Je to možné, ale to jsem nijak nesledoval, ani jsem se nad tím nezamýšlel. Těžko říct.

Letos byli dokonce dva biskupové na Mši za život, řecko- i římsko- katolický, to je určitě pozitivní.

To ano, to určitě ano.

A ty přímluvy za nenarozený život na 25. března… Byly už dříve? Otec kardinál je ve své odpovědi na pozvání zmiňoval.

Pokud si dobře vzpomínám, tak několik posledních let to tak je. Já jsem byl ještě předloni v pražské arcidiecézi. Minimálně tam to bylo nějak připomenuto. Dál zpátky si už nevzpomínám.

Otče, děkuji Vám za rozhovor!

Otázky kladl Ignác Pospíšil

Autorem první, třetí a čtvrté fotografie je Jan Vorka. Převzato s laskavým svolením autora z této kolekce. Druhá fotografie pochází z galerie HPŽ ČR.