Monthly Archives: Listopad 2009
21. století: Čas praktického ekumenismu
2. polovina 20. století byla rájem pro něco, co bych nazval „idealistickým ekumenismem“. Snahou o znovusjednocení křesťanů, která teoreticky sice vypadala krásně, ale fakticky byla hodně naivní. Přišlo však století 21. a s ním dva fenomény: papež Benedikt XVI. a stále výraznější hroucení se a odkřesťanšťování části protestantismu. To dnes dává příležitost něčemu, co lze s klidným svědomím nazvat „praktický ekumenismus“.
Rozhlédnutí v čase Lisabonu
Asi nejzásadnější informací z minulého týdne v našem prostoru je ta, že prezident Václav Klaus 3. listopadu v 15:00 podepsal Lisabonskou smlouvu. Ne každého to nadchlo, nicméně stalo se a musíme se s tím smířit. A co dalšího zásadního nám přinesl a přinese život? Je toho opravdu hodně.
Poutníci na zemi
Jakub Deml a Jan Zahradníček zajisté věděli, co obnáší důsledná služba Bohu, odmítnutí model, konfrontace tváří v tvář nepřátelskému režimu a to nejen politickému, ale i tomu neviditelnému – režimu tohoto světa, který stále přetrvává.
„Ameriko, Ameriko…“ aneb „Americana“ Rio Preisnera
Nad tímhle titulkem jsem nemusel moc dlouho váhat, četba Preisnerovy Americany si ho totiž doslova vyžádala.
Otec Wiktor: Andílek
Stručný prolog série fiktivních příběhů, inspirovaných skutečnými lidmi, událostmi i dějinami.
Sacropop v liturgii: proč ne?
V diskusní bouři, která se strhla na různých platformách v reakci na hudební složku papežské liturgie ve Staré Boleslavi a která, jak se zdá, stále ještě neutichá, již možná poněkud zaniká věcná stránka daného problému. Ta spočívá v jednoduché otázce: co vlastně, pokud vůbec něco, bylo na boleslavské hudební dramaturgii objektivně špatně? Na tuto otázku se pokouším podat odpověď v následujícím textu.[1]
Jsou ateisté chytřejší než katolíci?
Nijak příjemně se nečtou, tato slova Jaroslava Durycha:
„Téměř celá česká literatura, ať je to básnictví, beletrie, filosofie a vědy theoretické, je téměř úplně atheistická, a pokud jsou v ní výjimky, nejsou zpravidla takové, aby je katolíci mohli přijmout s úplným zadostiučiněním.“
Svatý Martin de Porres
Svatý Martin de Porres se z lidského hlediska narodil jako nejmenší z nejmenších – byl nemanželským synem bílého šlechtice a černošsky, tvrdě řečeno byl bastard a mulat. Dokonale se ale na něm vyplnila slova Krista Pána o tom, že první mezi lidmi bývají poslední v Božím království a naopak (Lukáš 13, 30). Sv. Martin svědčí o tom, že ke svatosti nevedou světské podmínky, do kterých se člověk narodí, ale ochotné a trpělivé nesení vlastního kříže.
První rozhlédnutí
Uplynulé dny nám přinesly několik zajímavých událostí a další na nás čekají. Tak pojďme na to:
Básně z Domova
Hlavním tématem básní Bohuslava Reynka a Ney Marie Brkičové, vybraných pro dnešní den, je dvojí domov každého křesťana, jehož existenci si zvláště uvědomujeme v den Všech svatých.
